Eva Fryšarová

Baletce se podařilo najít harmonii, teď ji pomáhá hledat i ostatním

15. 11. 2010 18:26:37
Během své dlouholeté kariéry prodělala primabalerína Barbora Kohoutková tolik zranění, že je všechna nedokáže ani spočítat. Na operačním sále se ocitla devětkrát. „Vždy jsem v těchto situacích oceňovala pomoc terapeutů a lidí okolo. Pomáhali mi zbavovat se bolestí, poznávat vlastní tělo a chápat jeho systém,“ říká Kohoutková, kterou pak přepadlo nutkání předávat dál to, co se naučila.

Na Starém Městě si proto otevřela centrum Art of Movement, kde chce druhým pomáhat najít rovnováhu mezi tělem a duší.

„Zjistila jsem, že člověk sám nic nedokáže,“ poznamenává.

V jejím studiu se teprve pár dní cvičí jóga, pilates, ale i základy baletu pro dospělé. Zároveň tu vede individuální lekce systému Gyrotonic, který se původně vyvinul jako jóga pro tanečníky.

Studio je navíc jediným místem v Praze, kde si cvičení vyzkoušíte.

Primabalerína se s tímto strojem seznámila v roce 1996 v Helsinkách, kde po konzervatoři dostala první angažmá.

„Představoval nám ho přímo zakladatel metody Julio. Jenže tehdy šlo ještě jen o taková opracovaná dřevíčka vytvořená jeho rukama, dnes už je stroj daleko propracovanější,“ popisuje Kohoutková, kterou systém uchvátil, a tak se s ním chtěla hlouběji seznámit. „Čím víc o něm však vím, tím víc mi přijde, že jsem na začátku,“ dodává.

Metoda Gyrotonic podle ní pracuje především s energiemi v­těle, přičemž důležité je dýchání, nejde jen o posilování.

Barbora Kohoutková s baletem začala ve třech letech.

„Chtěla jsem dělat to, co moje starší sestra. I když tak malé děti na balet nebrali, u mě udělali výjimku,“ vzpomíná.

Dětstvím ji však neprovázel jen tanec. Chodila na gymnastiku nebo do hudebky.

Když pak v deseti nastoupila na konzervatoř, všechno ostatní muselo jít stranou.

Několik let primabalerína žila v zahraničí, do Čech se vrátila teprve před dvěma lety.

Baletu se dvaatřicetiletá Kohoutková věnuje profesionálně i dnes. I­když je na volné noze. V Národním divadle pak dává průpravu začínajícím baletkám. „Je pro mě úžasné kombinovat vystupování na jevišti a učení. V každé roli vnímám pohyb jinak,“ říká.

Na vrcholu kariéry je právě nyní, podle ní po pětatřicítce fungování těla začíná upadat.

Čeká také na správný moment, kdy si bude moci pořídit miminko. I když má spoustu kolegyň, které se po mateřství k profesionálnímu baletu vrátily, ví, že je to obtížné. „Trávím spoustu času na tréninku a večer na jevišti,“ poznamenává.

Zdálo by se, že baletky žijí zdravě, Barbora Kohoutková však tuto představu vyvrací.

„Spousta jich kouří. Jednak kvůli váze a jednak kvůli vyššímu sebevědomí. Jsme pod neustálým stresem, tlakem a kritikou,“ říká.

Ačkoliv je jako proutek, i ona si už několikrát vyslechla, že by měla zhubnout.

„Měla jsem problémy se štítnou žlázou a tělo zadržovalo vodu. Přesto jsem musela držet přísnou dietu, kdy jsem prakticky nejedla,“ vzpomíná Kohoutková s tím, že má také smutné zkušenosti s tím, že kolegyně sklouzly k anorexii.

A jak vypadá její jídelníček?

Většinou snídá ovesnou nebo jáhlovou kaši, k obědu si dá lehký salát a k večeři třeba rýži, Miluje také indickou kuchyni. Masu příliš neholduje, naopak zbožňuje polévky či sójové mléko.

„Před představením se však moc nejí, aby vás partner bez problémů uzvedl,“ vysvětluje.

Za svou životní roli považuje právě tu první – hlavní hrdinku v­Romeovi a Julii.

Zanedlouho se k ní možná vrátí. Po patnácti letech.

Ve zkrácené verzi text vyšel v pražské příloze MF DNES 11. listopadu 2010

Autor: Eva Fryšarová | karma: 9.79 | přečteno: 1218 ×
Poslední články autora